Tuzemští starožitníci obecně definují starožitnosti jako „předměty umělecké a historické hodnoty, které – pokud možno – vznikly v období před druhou světovou válkou“. Cenu výrazně ovlivňuje především umělecká hodnota, kterou stanoví znalec. Obvyklý honorář nacenění starožitností činí cca 10 % ze stanovené ceny.

Jak prodat starožitnost?

Zjistili jste, že máte doma „poklad“ a rozhodli jste se jej zpeněžit? Prvním krokem je pátrání po starožitnictví, které by mělo o danou věc zájem. Jde-li o objemnější předměty, přineste při první návštěvě fotografii – měla by stačit. Poté je možné stanovit cenu a zvolit způsob prodeje. První formou prodeje je komisní smlouva, kdy si starožitnictví za vystavení na reklamní ploše ponechá určitou provizi. Obvykle jde o cca 20 %. Další možností je prodej, kdy starožitnictví vyplatí cca 50 % odhadní ceny, za kterou následně starožitnost prodá. Obě formy prodeje mají svá pro i proti. V případě komisní smlouvy dostane původní majitel větší částku, ale bude si muset na peníze počkat. Pokud starožitnost prodá, dostane méně peněz, ale na ruku. Starožitnosti lze nakupovat a prodávat i v aukci Posledním způsobem prodeje a tedy i nákupu starožitností je aukce. Majitel zaplatí poplatek za přihlášení a po případném vydražení dostane cca 85 % z dosažené prodejní ceny. Zda se najde dostatek zájemců, je otázkou atraktivity předmětu.